Šéfové Lamborghini
Automobilka Lamborghini byla založena v roce 1963. Za více než padesátiletou historii se ve vedení značky vystřídala mnohá jména. Kdo všechno výrobci šéfoval?
V archivech jsme hledali ta jména, která byla považována za šéfy automobilky. Vedoucí funkce ale během let často měnily své názvy, a tak se může stát, že v některých případech se funkční období jednotlivých manažérů překrývá. Příklad za všechny? Giuseppe Greco byl generálním ředitelem značky mezi lety 1999 a 2004, mezitím ale do nadřazené pozice předsedy představenstva nastoupil Werner Mischke. Mischkův nástupce Stephan Winkelmann je pak označován za prezidenta a generálního ředitele Lamborghini.
Majitel Ferruccio Lamborghini (1963-1973)
Ferruccio Lamborghini jakožto zakladatel automobilky dohlížel i na její chod. Pod jeho vedením v roce 1963 založená firma vyletěla na nebe jako kometa. Pod jeho vedením se nabídka značky rychle rozšířila na tři modely (Islero/Jarama, Espada, Miura), ještě pod jeho vedením společnost dokonce pracovala na uvedení čtvrtého vozu (Urraca).
Jak období šedesátých let bylo pro Lamborghini zlatou érou, začátek sedmdesátých let přinesl pouze strasti. Ferrucciovy firmy se dostaly do finančních problémů, především kvůli ztrátě zakázek na traktory z Jižní Ameriky. Majiteli se navíc nelíbí rostoucí síla odborových svazů, na chod automobilky chtěl mít přímý, možná až trochu autoritativní dohled. Situace se každopádně stává pro Ferruccia neúnosnou a v roce 1972 prodává většinový podíl v automobilce do rukou švýcarského bankéře George-Henri Rossettiho. Ten o chod firmy ale nemá příliš velký zájem, a tak Ferruccio automobilce šéfuje i nadále. O rok později ale už odchází na zasloužený odpočinek, když zbývající podíl ve firmě prodává Renému Leimerovi.
Prezident Emil Novaro (1980-1992)
V dubnu 1987 byla uzavřena dohoda, na základě níž se Lamborghini stalo součástí amerického koncernu Chrysler. Po změně vlastnictví se prezidentem automobilky stává Emil Novaro, který spolupracoval již s předchozími vlastník značky, bratry Mimramovými. Díky novým finančním zdrojům velkého výrobce se pod jeho vedením začíná pracovat na nástupci letitého Countache. Pod Novarovým vedením navíc Lamborghini v roce 1989 vstupuje do Formule 1 jako dodavatel motorů.
Prezident Michael J. Kimberly (1994-1996)
Bývalý pracovník Lotusu Michael J. Kimberly nastoupil k Lamborghini jako prezident a výkonný ředitel v roce 1994, v době přechodu značky od amerického koncernu Chrysler k asijským majitelům. Po rozsáhlé analýze se Kimberley rozhodl rozšířit nabídku značky, a tak pod jeho vedením v roce 1995 vzniklo Diablo ve verzi Super Veloce. Koncept Cala z téhož roku pak by důkazem, že Kimberley chtěl, aby Lamborghini po letech nabídlo menší model. Co se týče klientů, tak se Kimberley podbízel hlavně těm americkým, v USA totiž viděl obrovský potenciál.
Později začal Kimberly pracovat přímo pro Tommyho Suharta, v roce 2005 se pak vrátil k Lotusu. U britské značky vydržel pět let než musel odejít do důchodu kvůli vleklým zdravotním potížím.
Generální ředitel Vittorio Di Capua (1996-1999)
Vittorio di Capua se prezidentem a generálním ředitelem Lamborghini stal v listopadu 1996, tedy v době, kdy automobilku trápily vleklé finanční potíže. I proto bylo jeho hlavním úkolem vrátit výrobce do černých čísel, což díky desítkám let zkušeností v automobilovém průmyslu (např. u Fiatu) měl zvládnout. Di Capua okamžitě zavedl úsporná opatření, aby dosáhl zisku. Reorganizoval výrobu a propustil mnoho manažerů a konzultantů. Vedle toho zapracoval na vylepšení image značky Práce se nakonec povedla, v roce 1997 automobilka prodala 209 kusů Diabla, o 13 více než kolik potřebovala pro dosažení zisku.
Nakonec ale největším úspěchem di Capua byl bezproblémový přechod Lamborghini k novému majiteli. Di Capua vedl Lamborghini i v době, kdy ji od MegaTechu koupilo Audi.
Prezident Franz-Josef Paefgen (1998-2002)
Franz-Josef Paefgen prezidentoval Lamborghini v době, kdy značku převzal koncern Volkswagen Group. Jedná se o německého inženýra, který vystudoval strojírenství na univerzitě v Aachenu. Dlouhá léta pracoval v Audi. Mezi lety 2003 a 2005 pak vedl vývoj Bugatti Veyron, později šéfoval Bentley.
Generální ředitel Giuseppe Greco (1999-2004)
Giuseppe Greco se stal generálním ředitelem Lamborghini v červnu 1999 poté, co italskou automobilku koupilo Audi. Zkušený manažer předtím pracoval u Ferrari nebo Fiatu. Automobilku ze Sant‘ Agaty vedl v době transformace. Nejprve měl na starosti vznik nástupce letitého Diabla, modelu Murciélago, později zahájil vývoj menšího modelu Gallardo. Greco tak nastartoval změny, které vedly k výraznému růstu prodejů značky.
Greco pracoval u Lamborghini až do července 2004, v té době ve funkci generálního ředitele a viceprezidenta. Předsedou představenstva v té době již byl zkušený inženýr Werner Mischke.
Předseda představenstva Werner Mischke (2003-2004)
Werner Mischke se k Lamborghini přesunul na začátku roku 2003, a to z pozice vedoucího vývoje značky Audi. V této funkci jej nahradil Martin Winterkorn, který se později stal šéfem celého koncernu VW Group. Mischke se stal předsedou představenstva Lamborghini v roce, kdy automobilka rozšířila nabídku o desetiválcový model Gallardo. Jakožto zkušený inženýr chtěl Mischke z titulu své funkce podpořit technický vývoj automobilky a koordinovat globální prodeje. To se mu povedlo, protože uvedl do praxe plány, které zvýšily prodeje značky. Už za jeho vedení se pak uvažovalo o dalším rozšíření modelové palety, k čemuž však nakonec došlo až o mnoho let později.
Werner Mischke opustil funkci na konci roku 2004, a to z rodinných důvodů.
Prezident a generální ředitel Stephan Winkelmann (2005-2016)
Stephan Winkelmann nahradil Wernera Mischkeho ve funkci 1. ledna 2005, prvním modelem, na jehož vývoj dohlížel zcela od začátku bylo Gallardo Superleggera. Winkelmann jakožto Ital narozený v Německu skvěle odpovídal charakteru italské značky, která má německého vlastníka. Winkelmann se na pozici prezidenta a generálního ředitele Lamborghini musel potýkat s mnohými těžkými úkoly. Musel mezigeneračně vyměnit modely Murciélago a Gallardo, které na konci svých dní byly vcelku zastaralými auty, potýkat se s celosvětovou hospodářskou krizí a prosadil rozšíření nabídky o třetí modelovou řadu, SUV Urus. Z funkce odešel v březnu 2016, kdy přestoupil k mateřskému Audi, kde hledal nové výzvy. Později se přesunul na pozici šéfa Bugatti.
Generální ředitel Stefano Domenicali (2016-2020)
Stephana Winkelmanna na pozici šéfa Lamborghini nahradil Stefano Domenicali. Přišel z Audi, kde měl na starosti nové projekty, předtím působil u konkurenčního Ferrari, a to mimo jiné jakožto ředitel jeho stáje ve Formuli 1. Za úkol měl navázat na úspěchy svého předchůdce, a to primárně úspěšně uvést na trh model Urus. To se povedlo a právě pod Domenicalim Lamborghini výrazně navýšilo svoji produkci. V lednu 2021 Domenicali však začal šéfovat Formuli 1, a tak z vedení Lamborghini na vlastní žádost odstoupil.
Generální ředitel Stephan Winkelmann (2020-)
V prosinci 2020 se do čela vrátil dlouholetý šéf automobilky Stephan Winkelmann, který nahradil Stefana Domenicaliho, jež ho přitom sám nahrazoval. Zároveň Winkelmann nadále zůstává prezidentem Bugatti.